PyCon CZ 2019 – Sobota

Druhý den konference jsem na místo dorazil podstatně vyspanější a dokonce se mi podařilo stihnout i zahájení dne. Po ujasnění procesu vydávání oběda, popisu večeře (špekáčky nad ohněm) a obligátním varováním (Oheň je horký. Nespalte se.) tak mohl den začít naplno.

Dopolední přednášky

Dopolední blok přednášek zahájila Jackie Kazil svým povídáním o paralelách mezi budováním kariéry a přestavováním domu. Kromě zajímavých detailů o běžném životě v USA jsem se dozvěděl několik podstatných tipů k organizaci času v obdobích, kdy časové nároky povinností a osobních projektů převyšují množství dostupného času. V takových chvílích je důležité uspořádat si priority, a pak s pomocí tlusté čáry rozlišit mezi těmi nezbytnými a těmi, které budou odloženy na později či zcela opuštěny.

Další pro mne zajímavou přednáškou byla úvaha nad komentáři v kódu. Veronica Hanus připomínala, že i když se poslední dobou po sítích šíří tendence považovat komentáře za indikátory špatného kódu, mělo by jít spíše o polemiku nad obsahem těchto komentářů než nad komentáři samotnými. Pokud komentář jen znovu popisuje činnosti popsané kódem, je to (většinou¹) špatně. Na druhou stranu, komentáře popisující proč daný kus kódu existuje přesně v dané podobě jsou naprosto vhodnou a obvykle zlatem vyvažovanou dokumentací. Při psaní je tak nutné vžít se do role svého následníka a zvážit, zda komentář spíše zmate či pomůže.

Poslední přednáškou, které jsem se dopoledne zúčastnil, byl úvod do CPython subinterpreterů. Jak se mi autor (Marcel Plch) později přiznal, tato přednáška byla bohužel chystána relativně na poslední chvíli, a bylo to poznat. Velmi rychle se mi podařilo ztratit nit výkladu i pozornost, a tak jsem si nakonec odnesl jen seznam přednáškových nešvarů².

Odpolední přednášky

Odpolední blok byl zahájen úvahou nad vedením týmu. Mislav Cimperšak popisoval své zkušenosti s přechodem z pozice vývojáře na pozici vedoucího týmu. Tento přechod s sebou nese nutnost určité transformace v myšlení – pokud se stále budete snažit fungovat i jako vývojář, tým jako celek tím utrpí. Primární pracovní povinností vedoucího je totiž zajištění funkčního týmu. Je tedy vhodné přerozdělit práci tak, aby na vedoucího již žádná nezbyla, a mohl se tak naplno věnovat řízení týmu.

Následující povídání bylo oproti předchozímu silně praktické, a udělalo na mě největší dojem ze všech za celou konferenci. Petr Viktorin předvedl, jak vlastně fungují klíčová slova async a await, a k čemu je v tomto kontextu smyčka událostí (event loop). Aby byla demonstrace co nejjasnější, jednu takovou smyčku naimplementoval přímo během přednášky – na 40 řádcích kódu během 30 minut 😮.

Můj odpolední blok pak byl zakončen přednáškou o vnitřnostech Gitu. Dariusz Aniszewski rozebral vnitřní strukturu adresáře .git/, popsal způsob provazování jednotlivých objektů a také způsob ukládání jednotlivých revizí. Díky tomu jsem konečně pochopil, proč existují nástroje typu git-annex nebo git LFS³, a také jsem ocenil jednoduchost celého návrhu.

Večerní after-party

Přednášková část konference byla zakončena příjemným večerním posezením na trávníku před přednáškovým centrem. Poté, co jsme si s organizátory společně zazpívali neoficiální Pythoní hymnu, byla podávána večeře (špekáčky nad ohněm) a začalo ničím neřízené seznamování (networking). V pozdním večeru jsem se pak vracel z pro mne posledního dne konference na hotel s příjemným pocitem nových známostí, inspirace a obecně příjemně stráveného času.

Zdá se mi, že český PyCon se stále zlepšuje, a já se tak mohu těšit na příští ročník bez velkých obav. Na viděnou za rok!